14. března 2010
Od Koudyho půl roku se věnujeme výcviku záchranařiny, víceméně stabilně, někdy intenzivněji, jindy méně. Ačkoliv vím, že je mnoho hovawartů, kteří rádi a dobře koušou, výcvik obran mne nikdy nelákal, nemám na něj čas a v konečném důsledku ani peníze. Pod vlivem okolí jsme to sice párkrát ze sportu zkusili, ale potvrdilo se i u Koudyho, že ho to prostě nebere. Je pro něj mnohem lepší najít nějakou tu "oběť" při tréningu záchranařiny a vyfasovat voňavý salámek. No a já mám ambice stopařské, jen nevím, jestli se mi to podařilo Koudymu přesně vyložit. Stopa je pro něj super hlavně, když je srnčí nebo zaječí, s tou lidskou to již takové terno není, ale nevzdávám se...
